Začalo to mou touhou potopit se za želvou. Plavala jen 8 metrů pod lodí v Karibském moři. A já se šnorchlem na hladině. Měla jsem obavu dát hlavu i jen kousek hlouběji. Byla jsem smutná a hodně zklamaná, že tam nemohu. Nedovedla jsem si představit, že bych to někdy zvládla. Myslela jsem si, že svět pod vodou mi navždy zůstane odepřen. Nechtělo se mi s tím moc smířit, jenže od dětství jsem měla z ponoření obrovský strach. Tohle se odehrálo v únoru 2014.

Začalo období postupného objevování. A o 7 let později v květnu 2021 na světovém šampionátu v hloubkovém potápění na nádech - freedivingu - v Rudém moři jsem potopila 50 metrů do hloubky. S obrovskou radostí a skvělým pocitem zasloužené odměny. Hlavní organizátor závodu mi sám gratuloval k vítězství sama nad sebou. Když za dva roky odešel z tohoto světa, jeho slova mi zůstala jako jedna z nejhlubších vzpomínek na freediving. 

Proč to tu píšu, není pro to, abych se chlubila. Taková hloubka ani nebyl můj cíl. Ten byl plavat se želvou, a splnil se mi několikrát. Naopak. Chci tím ukázat, že dokážeme překonat jakýkoli strach, či cokoli co nás brzdí, od splnění snů, po kterých toužíme.

K takovému uvědomění a zkušenostem vedu i mé klienty. Jakmile jednou prožijete, že váš vnitřní limit lze překonat, váš život se stane svobodným. Můžete si tak postupně plnit cokoli, co jste si kdy přáli. Je jen na vás, co to bude.

Klíčové bylo mít jasný záměr. Můj záměr nebyl potápět se s mistry světa, ani se fotit s mantami. Záměr byl plavat se želvou. Vše ostatní přišlo samo, po cestě za snem. Přišlo to jako součást té cesty, aniž bych se o to nějak moc snažila. Podstatná byla i pevná vůle a rozhodnutí si můj sen splnit.

Navíc hrají důležitou roli tyto principy

• Bytí v přítomnosti. Nelze být nikde jinde. Jediná chyba může stát život.
• Pozornost. Naprosto bdělé vnímání. Vědomí v těle a hospodaření s energií.
• Dech. Je obrovsky cenným zdrojem. Jeho množství je klíčové.
• Vědět kdy. Zanoření - otočení - vynoření. Vteřiny času hrají roli.
• Vydržet. Pocit nemusím následovat. Je to jen informace. Rozhodnutí je na mně.
• Chtít víc. Není možné stát na místě. Vše se pohybuje. Je potřeba vybrat směr.
• Součást akvárka. Nic víc ani nic míň. Respekt ke všem.

Bez těchto principů je hloubkové potápění na nádech v podstatě nemožné nebo hodně riskantní. Jejich dodržování vám však zajistí bezpečí a jistotu.

Všechny principy lze přenést i dále do života. Můžete je zažívat každý den, klidně i v těch nejobyčejnějších situacích. A já osobně je ráda přenáším i do koučování, mentoringu, a doprovázení klientů.

Všechny tyto principy se mohou naučit i mí klienti. Mnohdy využívám dechové techniky, mindfullness, práci s myslí, pohybové techniky, psychosomatiku. Klienti se obohatí na mnoha úrovních. Během několika setkání se začnou proměňovat. A jejich změna se přenese do jejich života přesně tam, kde ji potřebují.

Dokonce i pro lídry samotné jsou tyto principy obohacující

• Jsem s klientem v tom momentě, kdy přichází s otázkou.
• Dávám mu plnou pozornost a současně jsem vědomím ve svém těle a sleduji, co se děje s energií u obou.
• Dechové techniky jsou součástí koučování.
• Kdy nechat povídání plynout, a kdy zakročit.
• Vnímat pocity a být dlouho tiše, kdy se mnoho věcí vynoří.
• Vím, že klient dosáhne toho, co si předsevzal, i mnohem víc.
• Respektuji všechny zúčastněné, a jejich svobodu.

To je mé sedmero z freedivingu, které používám v koučingu, mentoringu a doprovázení mých klientů. Kromě toho, že se nadále řídím etickým kodexem EMCC - European Mentoring and Coaching Council. Stejné principy učím i lídry ve firmách, kteří vedou další lidi. 

Moc přeji každému zažít na sobě tuto soustředěnou pozornost od někoho. Bez nadsázky je to život měnící zážitek. Ráda Vám ho dopřeji. Těším se na setkání a Váš osobní prožitek.

S úctou a pokorou

Jana Opršalová

Jak jsem se ke koučování dostala najdete zde