Sedmileté cykly
Dnes je ten den, kdy to před 7 lety všechno začalo. I skončilo. A zase začalo. 25. 7. 2018.
Znáte to taky, když se někdy ráno vzbudíte a prostě víte? Možná nevíte přesně co, ale víte, že nastane změna. A u mne nastala. Ze dne na den jsem přišla o úžasnou práci. Po 12 letech poctivé každodenní aktivity, mnohdy i po večerech a víkendech, zodpovědnosti za týmy, transformace, produkty, kampaně, klienty, výnosy, miliardové zisky, a rázem nezbylo nic. Samozřejmě spousta zkušeností, kolegů, známých, kontaktů, doporučení, a mnoho a mnoho zážitků. Ale nic.
A uvnitř?
Pocity bezmoci, naštvání, ponížení, zlosti, využití, nedocenění, vzteku, ublížení, nespravedlnosti, marnosti, strachu, frustrace, lítosti, smutku, i studu. Otázky. Žádné odpovědi. Mnoho otázek. Proč zrovna já? Proč teď? Proč po všech těch úspěších? Proč neřekli nic předem? Proč o tom nejednali? Proč mi nabízejí možnosti až pozdě? Proč si to nerozmysleli předem? Proč mi chtěli tak ublížit? Proč mi to udělala schválně? Proč mne nemají rádi?
Bylo to hodně silné. Nikde tam nebyl pocit, že je to trochu správně. Ani omylem. Ten se ukázal až o mnoho dnů později.
Moje první reakce? Potřebovala jsem to dostat z těla. Odjela jsem na 4 dny do Alp, horské kolo, já a hory. Za 4 dny přes 350 km na kole, téměř 3500 metrů převýšení, a hlavně celé dny venku, v přírodě, v akci, na vzduchu. Řekla bych, že největší vztek jsem nechala někde tam u Cortina d'Ampezzo v Itálii. Vracela jsem se sice klidnější, ovšem vůbec ne smířená. Zatím ne. Nešlo to. Bylo tam příliš mnoho, co jsem za ta léta investovala, nejen čas, energie, ale mne to bavilo, takže mnoho a mnoho aktivit nad rámec všech povinností.
A tak to je. Jsou prostě oblasti, kde opravdu dáváme hodně. Do vztahů, do práce, do zdraví. A když se cokoli z toho hroutí, mění, prochází něčím novým, tak nás to zaručeně prostě bolí. Ubližuje, nelíbí, nechce se nám v tom být, nejraději bychom utekli. A tak i já, utekla jsem do hor. A doporučuji každému, když se vás to v kterékoli z oblastí života týká, prostě na chvíli pryč. Dát si odstup, vzít si čas, nechat si prostor se s tím srovnat, opravdu být jen sám se sebou, případně s těmi, které máte rádi. Každý dle své preference.
Smíření
Ten proces je dlouhý. Není potřeba projít všechny jeho fáze - od popírání, přes hněv, smlouvání, depresi, až k smíření. Ale většina lidí alespoň 2 z nich projde, a většinou se k některým vrací. Je to jako horská dráha. Nedivte se tomu. Je to v pořádku, je to součást postupu vpřed. Najdete více pod názvem 5 fází smutku od psycholožky Elizabeth Kübler-Rossové, a lze to využít na všechny životní situace. Budete vědět, o co jde. A když člověk ví, lépe se tím prochází. Vědění je léčivé - napomáhá k hlubšímu pochopení života a tím k lepšímu životu.
A jak to souvisí se sedmiletým cyklem?
Věda dokazuje, že naše tělo, kompletně celé tělo, se vždy 1x za 7 let kompletně obnoví. Co to znamená? Některé buňky se obnovují denně, některé s vyšší frekvencí, a celkově jednou za 7 let se stáváme úplně novým = obnoveným člověkem. Zkuste se podívat ve svém životě. Dějí se vám někdy náročné situace, životní změny, náhlé otočky, úrazy, vztahové proměny, pracovní a kariérní kroky? Jak často? Je to trochu s nadsázkou, ale často (velmi často) se u klientů dopracujeme k tomu, že ty zásadní momenty, opravdu zásadní, často přichází se 7letou frekvencí. Nebude to na první dobrou, ale zkuste pátrat...
A tak tomu bylo i u mne. 7 let před koncem práce skončil v mém životě důležitý vztah, po zasnoubení ale před svatbou. V červenci 2011. Vztah, který pro mne znamenal mnoho. Začal už na vysoké škole. Za 8 let jsme prošli spoustu dobrého i zlého. Hodně jsme se naučili, v mnohém se podpořili. A v červenci 2004? Jsem právě z tohoto vztahu odjížděla na měsíční cestu do Ameriky. Pátrat po indiánských kořenech. A nevypátrala nic. Ale to už je jiný příběh...
A co ten váš příběh? Našli jste? Jaké jsou milníky, které ho formovaly? Nemoci, porody, svatby, rozvody, kariéra, zrození či úmrtí?
Životní cesta
Ať už jste zjistili, že vaše cykly jsou či nejsou sedmileté, víceleté, méně leté. Věřím, že už jen a právě to zamyšlení, nad tím, co formovalo život a člověka, kterým jste se stali, je něco, co je samo o sobě přínosem.
Aneb: "Kdo nezná minulost, nemá budoucnost." Winston Churchill
A tak v tomto duchu provádím nyní i lidi, kteří chtějí vytvořit něco nové, něco co je přímo jejich posláním. Abychom však mohli tuto naši budoucnost stvořit, je třeba se podívat zpět, navnímat, pochopit, a změnit, co považujeme za nutné.
Můžeme to nazvat koučováním, terapií, doprovázením, cestou, prostě čímkoli, co je vašemu srdci a mysli blízké.
A pokud cítíte, že to volá i vás, bude mi ctí, vás na vaší cestě kousek doprovázet.
S úctou a pokorou,
Jana Opršalová
Níže najdete detailní nabídku pro ženy a pro muže. Pro individuální nabídku mne neváhejte kontaktovat přímo.
